Motivace k vaší terapii

Nelze si představovat, že v terapii něhou vaše duševní problémy zázračně zmizí po jejich bezbolestné amputaci, nebo se zahojí po namazání zázračnou něhoterapeutickou mastí. Ano, sama něha sice takovou zázračnou mastí je, má ale bohužel pouze krátkodobý účinek.

Vaše námaha je nezbytná

V terapii něhou se důsledně uplatňuje celostní přístup, podle kterého jsou vaše problémy přirozeným důsledkem toho, jací teď opravdu jste. Chcete-li své problémy vyhojit, musíte být jiní, musíte se opravdu změnit. Pokud se transformujete vhodným způsobem, vaše problémy natrvalo zmizí i bez masti.

V terapii něhou proto spolu budeme nejprve hledat, kde jste duchovně uvízli. Pak se tam za Vámi osobně vypravím, obrazně vás vezmu za ruku a povedu vás ven. Opakuji, že vás povedu. Nebudu se s vámi prát, ani vás vláčet po zemi, ani vás nepovezu uspané v sanitce (To by to pak celé bylo mnohem dražší :-). Ven ze svých problémů musíte i v terapii vyjít po svých, což vyžaduje určitou námahu. Zdůrazňuji, že Vaši námahu, protože já vám v tom budu pouze asistovat. Váš vlastní duchovní pohyb je tím jediným, co vás může změnit.

A tady je kámen úrazu, protože ne každému se chce takovou námahu podstupovat, obzvlášť v terénu, kde se sám dostatečně neorientuje.

Jak překonat odpor starých struktur

Při terapii se většina energie spotřebuje na překonávání odporu vašich starých struktur, které se změně brání asi podobně, jako když člověk přestává kouřit. Tento odpor je tím menší, čím víc jste duchovně probuzení.

Většina lidí ale ve svém životě duchovně spí. Člověk se sice rozhodne pro terapii, ale když pak začnou jeho staré struktury bránit stávající stav, člověka to v jeho spánku budí, čemuž se instinktivně brání. Je-li jeho spánek příliš hluboký, může být manipulace starých struktur tak silná, že se člověk rozhodne z terapie utéct.

Nejčastěji k tomuto „rozhodnutí ve spánku“ dochází těsně před prvním nebo před druhým sezením. Rozhodnutí někdy bývá zdánlivě racionálně zdůvodněno („pes si poranil tlapku“, „spadla jsem z koně“, „zapomněla jsem na firemní večírek“, „šéf mě nepustil“, „partner si to nepřeje“, „vaše terapie je příliš neosobní“, „zrovna jsem onemocněla“, „kolegyně onemocněla“, „dítě mi onemocnělo“, „zhoršilo se počasí“, „je mi lépe a terapii už nepotřebuji“...), častěji ale nejsou uváděny důvody žádné. Pak klientka obvykle navždy ukončí komunikaci.

Výsledkem je nedobrý pocit, tedy pravý opak toho, pro co se člověk původně do terapie přihlásil.

Hugo - možnosti prevence

Tomuto úkazu se v prostředí rodinných konstelací říká Hugo. Ještě nikdo na Hugo neumřel, Hugo není doopravdy nebezpečný, ale může zablokovat terapii, čímž váš původní záměr zhatí.

Chcete-li destruktivnímu působení Huga předejít, zkuste prosím dodržet tři jednoduché metodické pokyny:

• Terapii si předplaťte. Hugo totiž často argumentuje
  „... a ještě mám za to příště jako platit?“ Předplatným mu preventivně tuto munici vezmete z rukou.
• Rozhodnutí o ukončení terapie nedělejte beze mě, já vašeho Huga dobře vidím a rád si s ním o jeho důvodech popovídám. Často právě z nich vyplynou cenné inspirace pro terapii.
• Uvědomte si, že ve skutečnosti si mě najímáte právě na to, abych vám pomohl s vaší transformací. Začne-li změna probíhat (což se pravidelně děje již před prvním sezením), neklaďte zbytečný odpor :-).

 
Výše uváděná dramatická varování už platí spíše pro můj nový terapeutický projekt Transformační terapie. Po jeho spuštění se zde popisovaná terapie něhou trochu vrací ke svému původnímu pojetí laskavého hýčkání a něžného doplňování citové nádrže. Takže zde se té námahy zas až tolik bát nemusíte :-).

 
Hezká úvaha o Hugovi od klientky, která dobře ví, o čem píše: Hugo – útěk před terapií