Jen já si zodpovídám za svůj život

O Terapii něhou jsem se poprvé dočetla v Meduňce. Je mi 35 let, jsem celkem inteligentní bytost (ovšem zaznamenávám v tomto směru občasné výkyvy oběma směry :-). Svůj dosavadní život bych co do prožitků a zkušeností popsala jako plný, pro mě ne vždy šťastně prožívaný a vnímaný, ale – ovlivněna i Terapií něhou – radostně volám: STOJÍ TO ZA TO!

Pan Havelka na mne zapůsobil jako kultivovaný muž s velkým osobním kouzlem. Velmi oceňuji jeho báječný smysl pro humor, občas i jemnou sebeironii, a naprosté a bezpodmínečné přijetí mě jako člověka. Také velmi uctivé oceňování mě jako ŽENY mně dělalo moc moc dobře.

Na první sezení jsem dorazila v naprosté pohodě, vyrovnaná, v dobré náladě a s přesvědčením, že toto momentální rozpoložení již budeme jenom prohlubovat, abych se posléze – nejlépe již v jiné vibrační rovině – nějakým způsobem (třeba telekineticky) přemístila do místa mého bydliště. V tomto bludu mi bylo dovoleno setrvat zhruba 5–10 minut. Pak jsme začali – jemně, ale důkladně – rozkrývat mé staré i méně staré bolístky, bolesti, strachy, příkoří, dosud nevyřčená obvinění. Probírali jsme vztahy s rodiči, které nesmírně miluji a vůči kterým jsem měla výhrady ohledně mého dětství a zároveň se sama cítila nesmírně provinile, že si vůbec dovoluji nějaké výhrady k nim mít. Probírali jsme vztahy s ostatními lidmi, povětšinou těmi, kteří mi nějakým způsobem ublížili; vztah sebe k sobě samé a ke své sexualitě a ženskosti. Zhruba první dvě až tři sezení jsem do poločasu plakala, smrkala, odhazovala kapesníky vpravo i vlevo (symetrie je důležitá ! :-), prostě byla to taková báječná katarze.

Uvědomila jsem si spoustu věcí, předně to, že jsme tu každý opravdu sám za sebe, tudíž jediným posuzovatelem svého jednání – tedy tím kompetentním – jsem já a jenom já. Jen já se budu zodpovídat ze svých činů, ze svých pohnutek, ze svých myšlenek, jen já budu sklízet plody svého žití, ať už budou sladké nebo hořké. Ne mí rodiče, ne mí přátelé, ne mí nepřátelé. Jen já sama si zodpovídám za svůj život. A to je báječný pocit.

Díky za to, pane Havelko. Hodlám žít každou vteřinu svého života, hodlám žít životem svým a nikoliv životem mých bližních, hodlám být láskyplná + svobodná + ohleduplná + odpouštějící + o odpuštění žádající + nesmírně vděčná za život, který mi byl dán.

Terapii něhou vřele doporučuji všem ženám, které ve svém životě tápou, které mají pocit, že jsou často nepochopeny, které by potřebovaly potvrdit svou ženskost, cítit se ženami, které – vybaveny schopností vyciťovat a mnohé vnímat – bývají díky tomuto daru často zraňovány, ženám, které na sobě chtějí pracovat. Těm všem a nejenom těm je Terapie něhou určena.

Všechny vás zdraví Dáša (listopad 2007)