Nesdělitelná zkušenost s TŇ II.

Označení TŇ II. napovídá nejenom pokračování, ale i vyšší stupeň procesu léčby. Jako žena od podstaty plašší a nejistá sama sebou jsem vstupovala do absolvování „dvojky“ s pocity rozpaků a trémy. Pan něhoterapeut mi předem trpělivě objasnil, co je možné do ní zahrnout a do jaké míry ji podle svého přání mohu směřovat. Popravdě řečeno – svobodným rozhodnutím, které bylo přede mě postaveno, jsem byla nejen potěšena, ale i zaskočena. Co všechno si mohu v programu přát a na co se chci zaměřit...

Rozhodujícím režisérem, scénáristou i „hvězdou“ celého semináře byl pan Jan sám. V jeho rukách byla a je zodpovědnost, aby vše proběhlo v rámci hranic etiky a terapeutické čistoty, zvláště když se jedná o večerně – ranní část dne. V jeho rukách je opravdu vše, co nám vesmírná energie dopřeje podle představ nás samotných. Tedy nic proti naší vůli!

Pokud jde o mou zkušenost, odcházela jsem do deštivého rána s vděčnou duší znějící hudbou. S pocitem míru a souladu se svou existencí. S citovou nádrží naplněnou po okraj. Záleží už jen na mně, jak se naučím ji doplňovat a rozdávat z ní. Potvrzení o přijetí vesmírem mou nedokonalou fyzickou existenci povzneslo až transcendentálně nesdělitelným způsobem, ač se teď o sdělení snažím. Jak důležité je připomínat si vzkaz té věčné energie, vedené skrze člověčí ruce, že jsem i přes své deprese, sebepodceňování a prohry stvořením svobodným a cenným! Že jen já mohu a jsem schopna i povinna tyto negativní jevy odbourávat. Slova svého životního citátu, prosícího Věčnou Jednotu, vidím opět v jiném světle:

…Ty, která nás učíš skrze nás, veď mé kroky pevně a moudře, ať, kráčejíc, vnímám Tvé učení a vzdávám čest účelu všech věcí…“

S pokorou a úctou vzdávám čest také lidem, kteří nás učí žít kvalitněji. Myslím, že je na nás, děvčatech jakéhokoliv stáří, abychom svou snahu o posouvání svého života do vyšších plnohodnotnějších „vibrací“ nevzdávaly. O tom a k tomu terapie něhou je.

Helena (září 2007)