|
|
Nebojte se a jděte do toho!
(aneb mé opatrné začátky)
Panebože, tak si to taky vezu z terapie sebou domů, vlastně v sobě, v celé
své duši, v každém kousku své bytosti – euforii, klid a mír, naplnění a radost,
zkrátka se vznáším a usmívám uvnitř i navenek! Tak, jak to popisovali jiní a já
si říkala, že to do nich pan Havelka dostal nebo to z nich vykřesal nějakým
zázračným způsobem. Jedu z druhého sezení terapie něhou a i když jsem teprve na
začátku a kus cesty je teprve přede mnou, vím, že jsem na té správné cestě
a děkuji za to, že jsem se k ní mohla dostat.
I když to tak původně vůbec nevypadalo. Naopak, po první čtvrthodině jsem
málem utekla! Úplně první dojem byl totiž chlad, studeno, zkrátka žádná něha
:-). Z textů pana Havelky na mě vyzařuje obrovské lidské teplo, jeho životní
pouť mě velmi oslovila a člověk si samozřejmě vytvoří nějakou představu a pak
přijde takový „kýbl studený vody“. Teď už vím, že pan něhoterapeut si
musí nejdříve osahat terén, zjistit, zda se tam dá s něčím pracovat, což hlavně
znamená prozkoumat, kde to bolí... a to může opravdu někdy dost zabolet (jako
u zubaře :-).
Zkrátka je potřeba se na sebe nejprve vzájemně naladit. To probíhá naprosto
v přirozeném běhu, k čemuž má pan něhoterapeut velmi šikovnou a potřebnou
pomůcku – seznamovací půlhodinku – kterou velmi oceňuji, něco takového nabízí
málokdo. Terapie něhou totiž není jen o tom něžném fyzickém kontaktu, co si asi
každý představí, tady jde hlavně o duši. A o ní toho pan terapeut hodně ví
a dokáže s ní moc dobře pracovat.
Můj počáteční negativní dojem tak byl rychle rozpuštěn a pak už jsem dokázala
vnímat hlavně hřejivou lidskost a laskavost, s jakou terapeut vstupuje do
samotného procesu terapie. Používá jednoduché a účinné pomůcky, jak se sebou
pracovat, vhledy do situací, ve kterých člověk sám sebe nevidí, dává pocit, že
Vám bude ze všech sil nápomocen a zároveň Vám nechá pocit vlastní zodpovědnosti
a taky vnáší úžasný nadhled a humor, takže i když tam možná budou na začátku
slzy, smát se budete rozhodně taky. To vše kombinuje velice citlivě a v mém
případě bez fyzického kontaktu (možné jsou asi různé varianty :-) a přitom všude
pod tím je ona zázračná něha. No prostě, on se pro tohle narodil, je to jeho
poslání a je to vidět.
Tak to jsou mé první dojmy z terapie něhou. Myslím, že si každý projde pocity
pochybností, strachu a otázek. Pokud váháte, nebojte se, zkuste to, řiďte se
intuicí a nechte tomu volný průběh. Ono to půjde.
PS.
Ještě napíšu, že se na další sezení moc těším, protože ono to funguje. Dnes,
s odstupem pár dnů, ve kterých aktivně používám rituál přijetí mé vnitřní
holčičky a plním i ostatní domácí úkoly, musím říct, že se věci daly do pohybu,
zkrátka celkově se se mnou děje něco dobrého. Používám ten rituál vícekrát
denně, kdykoliv mám pocit, že své city a touhy odbývám nebo zatlačuji, nebo
kdykoliv se dere napovrch strach apod., má vnitřní holčička je opečovávaná.
A hned o víkendu, v praxi v rámci rodiny zjišťuji, že okolí reaguje jinak,
pozitivně, něco uvnitř mě hřeje a vyzařuje, sílí tam taky jistota a radost, po
delší době opět maluji a moc se z toho těším.
Marcela
(obrazy.duse@centrum.cz, 12. 10. 2009)
|
|
