Pocit vděčnosti a něhy

Možná to byla intuice, která mě vedla ke kliknutí na ten nezvyklý název TŇ. Třeba to byl niterný stav nespokojenosti, který mi vedl oko a ruku. Patrně všechno dohromady. V poslední době se mi zdály ubíhající měsíce ploché, s naprostým nedostatkem pocitu, že je dobré být tady a teď. Co takhle zkusit těch pár sezení s mužským, který je mi jménem nějak povědomý, snad z Regenerace, či odkud?

Ten mužský povědomého jména mě svou terapií takzvaně dostal. S razancí střely krátkého doletu ve mně vyburcoval skomírající život, dotyky kosmické energie mi pomohl doplnit trestuhodně prázdnou zásobárnu pocitů, které jsem postupně zapomínala, a co hůř, bylo mi jedno, že je zapomínám. Zapomínat se ale nesmí! Vždyť se jedná o „šťávu“, která dělá z ženy nestárnoucí holku a která, a o to nám děvčatům jde také, přitahuje mužské!

Shrnuto a podtrženo: Výsledkem společně strávených dvouhodin byl pro mě hluboký pocit vděčnosti a něhy, který jako by byl vyvolán Věčnou Jednotou, jež nám mlčky předává své poselství. Poselství, abychom v těžkých chvílích života, ubité starostmi a vyčerpané nezoufaly, vždyť ona nás nenechá napospas a ke svému hýčkání a útěše umí použít ruce, které se čistými dotyky nabídly ku pomoci.

Ela srpen 2007)