Po absolvování TŇ I.

... Je to neuvěřitelné, po několika letech se konečně CHCI cítit dobře a nemám potřebu sebetrýznění. Nevyhledávám negativní myšlenky, nepěstuji si smutky. I kdyby to nemělo být napořád, je to úžasné. Nevěřila bych, že je to možné bez změny vnějších podmínek.

Ještě před čtyřmi měsíci se mi moc nechtělo žít, byla jsem naštvaná na osud, i když jsem věděla, že si nedostatkem pokory kazím karmu. Připadala jsem si jako ta nejošklivější, nejhloupější a nejtrapnější bytost, která svou existencí všechny jen obtěžuje a každému se musí hnusit, a tak jsem se radši vyhýbala lidem. Věděla jsem, že jak si sama připadám, taková jsem i pro své okolí, ale nešlo to jinak; měla jsem tak silné deprese, že jsem jeden rok nedokázala popřát svým známým k vánocům a novému roku ani písemně. Vrátili mi to :-(

V průběhu terapie jsem neměla stavy euforie, ale to bylo jen dobře, z vrcholu vede cesta jen dolů. Ze začátku to bylo spíš dost těžké, když se mi do vědomí vracely zapomenuté a potlačované zážitky a stavy mysli, ale vždycky to relativně brzy přešlo a nakonec se dostavil pocit smíření a klidu. Později už jsem vlivem přísunu jemné a kultivované energie prožívala jen pocity příjemné pohody, kterou jsem už dávno nezažila. Začala jsem si připadat jako normální člověk a začala jsem zase fungovat v práci, navázala jsem některé přerušené kontakty.

Jsem ráda, že mi bylo umožněno najít Terapii něhou a že jsem se do ní přihlásila; jsem ráda, že jsem to po druhém sezení nevzdala. Jsem vděčná, že jsem mohla svoje problémy vyslovit nahlas, že jsem k nim nedostala nic neřešící komentáře. Jsem vděčná za všechno, co se změnilo k lepšímu a co bych bez pomoci nikdy nezvládla. Nesmírně si vážím toho, co se v Terapii něhou dělá a jaká je. Děkuji!

(Hanka, leden 2005)